VZPOMÍNKA

Marie Calma

VZPOMÍNKA
Vzpomínko, utkaná ze všech květůkvětů, jež horskou stezku vroubí, z vrbice fialové, z nebesky modrých zvonků, z mladého doubí i přediva útlých stonků, co dříme v tobě vznětů a vůně! Jak žilky achatové myšlenek vlákna v jedno tě pojí. Jak pramen, sníh bílý vsákna tvůj tok se dvojí a hučícím vodopádem dolů se řítí nad osudů spádem. Vzpomínko, uvitá z kvítí štědrou dlaní jednou, cením tě nad všechno v žití! Jak nebes modro, jak tůň neprůhlednou, jak nejvyšší krásu a dobro, jež často tak a vděčně ruce mé ke rtům zvednou a zlíbají nekonečně.