STEZKA V HORÁCH

Marie Calma

STEZKA V HORÁCH
Jdu nad srázem. Ty se mne lekáš? Vždyť jsem tak měkká a svůdná jak milenčina náruč roztoužená. Listím kapradin jsem obkroužena a dechem květů. Jsem schůdná a nadarmo čekáš, že tě znavím, když se k výšinám pnu. Povím ti pohádku nejednu o těch, kteří tudy šli a nedošli, 10 o těch, ježjiž spí tam v bezednu, kam je tajemná síla volala a kde jsem jim ustlala jediným proradným kamenem, který jim tvoří teď podušku v propasti na lůžku, kam sklání se sráz se svým břemenem potoků dravých a lesních vývratů. Přejdeš-li, nejvyšší odplatu mám pro tě: obzorů tajemných dám ti pak uzřít dálavu, v ní krásy záplavu, a hrůzy propastí bezedných, z nichž není návratu.