PRAHA S PETŘÍNA

Marie Calma

PRAHA Z PETŘÍNAS PETŘÍNA
Bílá v svých květech, červánky zruměněna, dychtivá, proměněna jak milující žena – zdravíš mne, Praho! Čarovnou větu šeptáš mi, přípověď večer tvůj dává, když vlaho a zdola hlasů změť zaznívá v odpověď na to, co duši je draho. Démanty lesknou se světélka ve vlasech zelených strání. Mušky jen mihnou se jak rosa na klasech v trávě, když večer se sklání. Světelné pásy pak sevrou tvé boky, 24 z tmy akát zavoní, do písně opojné sloky smích jarní zazvonízazvoní, než ztichnou milenců kroky. Nad hroty věží věncem svých zahrad, ve kterých bíle to sněží, tyčíš se z rána zas svěží, polibky slunce zruměněna jak milující žena, jíž v kráse se jiná vyrovná ztěží.