ZKLAMÁNÍ

Marie Calma

ZKLAMÁNÍ
Tak je mi dnes, jako když někomu, v temnu kdo cestu si razí, světélko zhasne. 81 Tak je mi, tak, jako když tomu, kdo nad krásou žasne, oslepen zrak. Hmatem jen obrysy krásy teď hledám, znavena sedám do prachu cest. Jako když někomu, pravdu jenž hledal, přiřčena lest. Jako když v okno, z rána jež v sad otevřels rázem, na místo vůně vítr se vkrad’, tváře tvé zadýchl mrazem.