MATČINA ŠTĚDROVEČERNÍ VZPOMÍNKA

Marie Calma

MATČINA ŠTĚDROVEČERNÍ VZPOMÍNKA
Vzpomínám na vás, mé děti! Mohla bych vás kreslit po paměti, mohla bych vás tvořit hmatem s těly i šatem, se zvyky všemi, tak jak jste rostly v životě se mnou spiatém od dětsvídětství v dospělost, pro žal i pro radost. Chtěla bych vám opakovat všechna sladká jména, děti mé zlaté, jež jste mi dávaly, když jste se chtěly chovat a když vaše ručky baculaté svatozáří kol hlavy mé se spínaly. Mohla bych vám vyjmenovat všechna sladká slova, mé děti, a žádné z těch, jež ranilo. Srdce mé se bránilo učit se jim po paměti. Vím jen, jak znalo se chvětichvěti, když jste stonaly, když jste v mém náručí konaly, jak tluk jeho o závod s vaším sláb, nebo bil, by úzkost vykoupil a spasil vás. Vím dosud, jak zněl váš smích a hlas a v jakém rytmu šel krok váš s mým, jak zřel kdo z vás, jak byl, když zdřím’. 62 Vás živé, mrtvé, srdcem svým dnes přivolávám. Přijďte jen! Jen na chvilku! Je život, vím, z tolika svazků utvořen. Za okamžik vás propustím, však přijďte, ať je Štědrý den!