MODERNÍ BÁSNÍCI...

Otakar Auředníček

MODERNÍ BÁSNÍCI...
Kdy korouhvičky zrezavělé na hřebenech střech chřestějí, já myslím na vás noci celé a sny mé o vás blouznějí. Ó moderní vy šílencové, jichž duch na jedy bohatý vždy chrlí písně divné, nové, jež jsou jak ďábla sonáty! Vy, démona již máte tóny a zas pel křídel andělských, v jichž písních znějí staré zvony a blasphemií trpký smích, Jimžjimž oči koček duši spletly a luny vysál mrazný lesk, vy blíny, jež jste náhle zkvetly kdes na okraji pustých stezk, Vyvy, hašišem již spíjíte se, lkáte při hudbě Chopina, jichž písní posměch v tmách se třese jak pekla temná ozvěna, 23 Jichžjichž noční divé evokace jsou plny zjevů umrlých, a vaše sny a vaše práce v tmách zmizí zase předčasných, Jichžjichž myšlének loď v Sibiř plove, když ztratili jste kormidla, – já zřím vás v noci prosincové jak bledá, hrozná strašidla!... Vy, jichž tvář histerická hoří, jimž v očích ztrnulý plá lesk, jak náměsíčným, jichž zjev noří se podél domů arabesk... Vy zjevy nocí mých, ó rcete, je pravdou vašich básní jed, že srdce žen a vše je kleté, že bůh i nebes trůn je klet?... Jste šílenci neb démonové, jste meteory, hvězdná změť, či antikrista předchůdcové? Jen hrob dá na to odpověď... 24