MĚSÍČNÍ NÁLADA.

Otakar Auředníček

MĚSÍČNÍ NÁLADA.
Hvězd mříží luny siná tvář zelené vlny lije zvolna, co zem, jež stopena v tu zář, je bledá jak nevěsta bolná. A kraj je zcela ponořen v to divné světlo fosforové a písní mojich teskný sten teď po zelených vlnách plove. To miasmy hořící tmou, dech morfia to plane bílý. Smrtelně bledé květy jsou, to snad jen kostry růží zbyly. A jako mlha zelená to nad zrcadlem vod se chvěje... Slavíka píseň šílená lká, jásá, sténá a se směje. A utrápená nervosou má duše v světlo to se noří, zněj, jásej, vylkej duši svou v safírů rozpuštěných moři. 58