MŮJ BŮH.

Otakar Auředníček

MŮJ BŮH.
– K. B. –
Nech kleknout mne tvých ňader ku oltáři a z poháru tvých úst pít víno štěstí, nech hostie tvých rukou k rtům mým vznésti. Tvé oči jsou mi věčné lampy září. Nech blouditi mne v kostele tvé krásy, kadidla vůni dech tvůj v sobě chová... Jak noc, jež hvězdná všechno skryje znova, ty na mne spusť své tmavé, husté vlasy. Tvé tělo, po němž v žhoucí touze kvílím, jež prochvívá tvé duše velké božství, se zdá mi chrámem mramorovým, bílým. A jako fanatik svou hlavu slože do klína tvého, divou láskou zšílím pro tě, má touho, jediný můj bože!... 28