JAK V NOCI BÍLÉ LUNY KVĚT...

Otakar Auředníček

JAK V NOCI BÍLÉ LUNY KVĚT...
Jak v noci bílé luny květ, když září v tmavý jezer klín, tvůj obličej mých do vidin a v jezero mé duše hled’. Pták srdce mého počal pět, jsa stajen ve tvých vlasů stín, jak v noci bílé luny květ, když září v tmavý jezer klín. Mých písní motýl křídla zved, v let hned spěl z ňader zřícenin, by v tmě tvých vlasů do vidin, v moře tvých snů směl vždy se skvět, jak v noci bílé luny květ. 59