***   Hvězd slzy žhavé ve věčnosti klíně,

Otakar Auředníček

***

Hvězd slzy žhavé ve věčnosti klíně,
Hvězd slzy žhavé ve věčnosti klíně,
vždy večer zří na bledou tvoji krásu, na oči smyslné, jež planou líně, když slzy slasti roním do tvých vlasů, hvězd slzy žhavé ve věčnosti klíně.
Jsou vůně vlažné, které z tebe vlají, kdy pro tvé nožky krb jsou moje ruce, kdy opálové slzy květy mají, ty písně, které pěji v sladké muce, jsou vůně vlažné, které z tebe vlají. Ty královno mých snů dlíš v srdci vůní, jež z těla tvého bílých růží ssaji a poupat prsů, na nichž slasť má trůní, mých písní vůně tebe objímají, ty královno mých snů dlíš v srdci vůní. Ty milenka jsi slunce hasnoucího, jež krve své ti slední růže hází, kdy veliký mír kraje tichnoucího jen zvonů kvil mystický doprovází, ty milenka jsi slunce hasnoucího. Snad těší tě to divné poblouznění, že ono pro tě zvolna vykrvácí, snad spijí tě ta krev, to velké mření?..mření?... Že všechno láskou pro tě v noc se kácí, snad těší tě to velké poblouznění?... 57