VZPOURA.

VZPOURA.
Šel jsem po návsích dědin, třídami měst, a se všech stran nesl se ke mně žalostný, zoufalý nářek a vzdech: Je proklata země. Je prolitou krví a slzami bolů naveskrz nasáklá od pólu k pólu. Ďábelským ostrovem trestanců jest. Pokusná stanice boží. Za touhu v milostných snech, za výkřik radosti, za sladký hřích na bílém loži nesnesný trest. Tehdy jsem skloněnou hlavu svou zdvih’ a vystoupiv na chrámu omšený práh, ruce jsem k zástupům křičícím vztáh’ a tvrdě k nim promluvil tak: Mlčte, mlčte již, žalobci mstiví, svědkové křiví, soudcové nespravedliví, zbavení životní krásy vlastní jen vinou! Příliš nečinně zříte v svém hoři přes kalné vody bouřících moří na svůj uvázlý, rozbitý vrak! 14 Příliš jste zvykli si nehybně stát nad plytkým hrobečkem osobních ztrát, se svým smutkem si s rozkoší hrát! Jak byste dovedli vyvrátit ráje zavřené brány, spícímu andělu vyrvat rezavý meč, když se bojíte každé, i nejmenší rány? Jak pro poklad ruku do ohně vložit, do vřavy válečné jít, bohatou kořistí zásoby života zmnožit, krásně a silně, odvážně žít, když vám tak milá pláče a štkaní bezmocná křeč, vy perversní rozkošníci smutku a běd?! A kterak by mohl zabloudit veselý smích na váš pláčem se chvějící, bezkrevný ret, když slzami osláb’ a ztup’ váš královský zrak, když vidí všech věcí jen rub, stránku toliko stinnou? Jak byste dovedli jásavě křiknout, milostnou něhou tlumeně jíknout, když jste tak chtivě, tak upoutaně upřeli hled na hrůzný krvavý zjev, Ukřižovaného? Když chtěli jste najíti radost pod křížem jeho? Když přes hrubé dřevo, rezavý hřeb na vaši skloněnou leb v krůpějích kane pomalu krev? 15 Když za každý radostný výkřik, nevinný hřích váš nejvyšší soudce a pán, ubitý bůh, upírá na vás smutné své oči dlouze a němě, krvácí znovu z potupných ran? Ó odvraťte od něho konečně zrak! Je nepřítel slávy a krásy, životních tuch. Nepřišel naplnit zákony země, ale je rušit a šlapat. Nepřišel mateřsky chápat a odpustit nevinných chyb. Nepřišel nové radosti učit, však srdce jen zdrásat a zmučit, vynutit pokání, nářek a sten za jakýs bláhový, bezcenný, posmrtný slib...! 16